Co může být na vyšívání ne-ekologické?
A jak to jde naopak ekologicky a udržitelně?
Vyšívání může být skvělým způsobem, jak se zapojit do cyklické módy a dát druhý život věcem, které by jinak skončily na skládce, nebo pohřbené na věky v něčí (i ve Vaší?) skříni a nevyužité.
Na některé věci je ale třeba myslet, protože ne vždy to s tou ekologií dopadne úplně na jedničku.
Ale než se na mě naštvete, že jsem eko-terorista, tak jedno přiznání – tak nedělám pořád všechno.
Ani náhodou.
Jen je dobré o některých věcech vědět, a když už o nich víte, můžete se vědomě rozhodnout.
Proto tu najdete nejen to, co je dobré, ale i to, jak se s tím peru já:)
Na co se tedy zaměřit, když budete chtít i do vyšívání přidat trochu té ekologie?
1. Vyšívejte na to, to už máte … … nebo na to, co je kvalitní a vydrží!
Na výšivce je krásné, že dokáže oživit starší, „okoukané“ kousky, a dodá jim nový šmrnc.
A i ta péče a láska je z toho kousku pak cítit.
Manžel byl nedávno nadšený, že jsem mu spravila starou goretexovou bundu. Sice už /dávno) není nepromokavá a „správky“ jsou (schválně) vidět, ale řekl mi, že je to teď o to cennější kousek.
A i já všechny ty věci, které si vyzdobím, mám pak o moc raději.
Je mi ale jasné, že ne každý má doma věci, na které se výšivka hodí, a přesto by ji třeba chtěl zkusit.
Když už si ale s něčím dáte tu práci a vyšíváte, chcete, aby vám to vydrželo.
Že?
Tak jedna ultimátní rada (než vezmete útokem některý z těch levných obchodů, kde najdete balíček tří bavlněných triček na šedesát korun):
Zamyslete se nad tím, jak dlouho vám tahle levná trička vydržela.
Když opomineme otázky ohledně etiky a pochybné ceny (Kdo to šije? Kde? A za kolik? Kdo na tom získává nejvíc a proč?), lokálnosti (odkud to asi tak přijelo, že…) a další otázky ohledně udržitelnosti, o kterých si můžeme povídat zase jindy, tak je tady i právě ta otázka kvality.
Pamatujete si ta vytahaná trička (….zkrácená a roztažená do stran?), přetočené švy, supertenký materiál, který se hned vyšoupe…(a tady si doplňte všechny svoje trable, které vás naštvaly po prvních dvou vypráních).
Tak pozor, tohle vás čeká znova. Tričko se odporoučí do věčných lovišť, i s tou vaší výšivkou…
Když už takové tričko doma máte, a chcete si ho vylepšit, přešít, rozstříhat a znova sešít, nebo z něj vyrobit něco úplně nového…..TLESKÁM, určitě mu dáte nový život.
Já jsem něco takového provedla, když jsem dvoje šaty spojila prošíváním v jedno a některá místa prostříhala. (A myslím celkem úspěšně, protože šaty teď nosím opravdu často:)
Pokud si ale pro výšivku chcete koupit nový kousek, prosím, vyberte si něco, co vydrží test času a bude vás těšit ještě po letech. Ať nevyhazujete za půl roku nejen tričko, ale i svůj čas a péči, kterou jste do výšivky dali.
Upřímně, teď mě napadá jedna prekérka – chcete zkusit vyšívat, nemáte nic doma, na co by se to podle vás vyšívat dalo, jenže se vám nechce dát hromadu peněz za drahé „udržitelné“ tričko, protože nevíte, jak ta výšivka dopadne.
Co když to zkazíte?
Co když to nebude vypadat dobře?
A pak tu drahou věc zničíte?
Upřímně, může se to stát.
Proto bych vám opravdu radila, ať začnete buď jen na něčem starším, nebo aspoň na něčem, co není zas tak drahé nebo pro vás cenné.
Skvělé jsou na tohle buď second-handy, nebo skříně vašich blízkých. Určitě mají něco, co bych chtěli protřídit. Tak swapujte mezi sebou🙂
Úplně na začátku jsem řešila přesně tohle – díra na angorském svetru mě donutila řešit, co s ním, ale nechtěla jsem ho totálně doničit svými pokusy a skončit s něčím ještě horším.
(O tom, jak to všechno začalo, jsem se rozepsala tady:)
A tak jsem si vzala dětskou bundičku, kterou jsem dcerce koupila z druhé ruky, a zkusila si to na ní. A protože to dopadlo dobře, troufla jsem si i na ten svetr.
Tak pokud si nejste jistí, vyrazte do sekáče, poproste známé, nebo si vyšijte prostě jen plátěnku nebo utěrku.
A když budete vědět, že to zvládnete, tak si klidně vyberte něco od místních udržitelných výrobců oblečení a vyzdobte si to.
A nebo si to nechte až na později, až se vám na tom vaše udržitelném slow fashion tričku zatrhne nitka:)
Ono je to totiž děsně posilující, když víte, že si to vaše drahé tričko (legíny, podprsenku,…) dokážete vyspravit tak, že ho budete milovat ještě více, než předtím.
2. Spojujte jen materiály se stejným recyklačním cyklem…
V zásadě jde o to, že „plastové“ látky se mnohdy (podle typu) dají recyklovat, přírodní látky se také dají recyklovat, případně zkompostovat. Každý materiál ale má určitý cyklus.
Pokud je ale spojíte dohromady tak, že jsou neoddělitelné, tak jejich další cyklus znemožníte nebo velmi ztížíte.
(Pěkně o tom mluví Kamila Boudová ze slow fashion na jednom ze tvých videí na insta účtu @slou.cz )
Jak to ovlivní moje (a možná i vaše) vyšívání?
Já jsem rozhodně pro vyšívání určité látky podobným typem materiálu – rozhodně přírodní na přírodní.
Pokud vyšíváte třeba na bio bavlněné tričko, a vyšijete si ho lesklou lurexovou nití, určitě to je lepší, než to tričko vyhodit, ale abyste ho pak mohli zkompostovat, budete muset výšivku vypárat.
Ale don´t worry, jde to docela rychle:) Rychleji než vyšívat:)
A pokud vyšíváte na vlněný svetr, můžete použít třeba i klubko vlny – vydrží vám, i na velikou výšivku, a bude ve stejném materiálu jako látka. Navíc vyšívání s ní jde docela dobře od ruky:)
(jen zase pozor na složení, ať to není třeba polyakryl…)
Pokud vyšíváte třeba na svetr, kupte třeba klubíčko Stejně tak, pokud si něco bavlněného zúžujete, zakládáte, nebo jinak „přešíváte“ – kupte si na to bavlněnou nit.
Běžné niti, které vám v galanterii nabídnou, jsou polyesterové nebo kombinované. Jenže ty byste museli před recyklací všechny odstranit. Tak až budete nakupovat pro své eko-správky, ptejte se po bavlněné.
Já mám třeba doma (asi jako všichni co kdy šili?) hromadu polyesterových nití z doby, kdy jsem nad nitěmi vůbec nepřemýšlela. vy taky?
A mám i některé umělé vyšívací příze – některé jsem dokonce podělila po mamince a babičce.
A určitě je ale nevyhodím. Pokud šiju, opravuju nebo vyšívám něco, co musí být opravdu pevné, nebo co už je samo o sobě z umělého vlákna nebo směsi, v klidu je využiju. Pokud ale šiju bio bavlněné šaty nebo vyšívám na vlněný svetr, tak se těm umělým raději vláknům vyhnu.
Popravdě musím říct, že u těch umělých vláken je to ale trošku komplikovanější , protože bude náročné najít stejný umělý materiál tak, aby se dal případě recyklovat společně s oděvem…ono totiž není plast jako plast.) Každý materiál mí jiný cyklus, ale pokud budete znát výrobce a půjde o zodpovědnou značku, bude mít dostupné taky informace o tom, jaký je recyklační cyklus materiálu a jak s ním naložit, když doslouží.
3. Vybírejte si lokální materiály a pomůcky
Když si můžete vybrat, dejte přednost místním výrobcům. A to nejen oblečení, ale i vyšívacích pomůcek – bavlnky, plátna, jehly, nůžky…
Sady bavlnek z asijských eshopů jsou sice lákavě barevné a levné, ale přijde mi zbytečné, aby všechny ty věci pro mou (udržitelnou!!!) garderobu musely cestovat přes půl světa.
(Ale i já mám rozhodně v arzenálu (z období, kdy jsem o tom tolik nepřemýšlela) některé věci, které by tímhle testem rozhodně neprošly…:/
Hodně se to ale projeví třeba i na nejisté kvalitě některých bavlnek – stálobarevnost (aby se nerozpily), pevnost (aby se netrhaly) a barevnou konzistentnost (abyste mohli správně vybrat barvy a dokoupit stejné opakovaně) vám nikdo nezajistí.
Jiné renomované značky vyšívacích přízí z ciziny mají sice výbornou kvalitu (např. DMC), ale klidně si zvažte, zda Vám za to stojí ta dlouhá cesta. A možná ano. Pokud potřebujete vyšívat třeba realistické portréty, asi Vám bavlnky DMC s asi pěti sty odstíny barev nic nenahradí. A to je v pořádku.
Ale pokud ale ne, klidně zvažte i nějakou místní alternativu.
Já osobně ráda podporuji české firmy, a vždycky mám radost, když nějakou takovou najdu. Například tu, která vyrábí bavlnky – Niťárna Česká Třebová. Nemají sice tolik barev jako některé cizí značky, ale i tak jich mají více, než potřebuji.
(Mimochodem – tohle není žádný sponzoring, ale pokud by mi chtěla Niťárna poslat balík bavlnek, rozhodně se zlobit nebudu..!?:)
A co vy, víte o nějakých lokálních značkách, které vyrábí pomůcky na vyšívání?
Online komunita tvůrců je úžasná, a třeba na Instagramu najdete spoustu šikovných lidí, kteří vytváří nádherné věci, prodívají krásné pomůcky k vyšívání, a jsou často i ekologické. Jenže to často cestuje hodně z daleka.
A pozor na to, že i pokud něco nakupujete z českého e-shopu, neznamená to, že to ten e-shop nenakoupil třeba z Ameriky nebo z Číny.
Tím rozhodně nechci tvrdit, že nakupování ze zahraničí je čiré zlo, to samozřejmě ne.
Jen je dobré se nad tím zamyslet a rozmyslet si, jestli opravdu je potřeba, aby ke mě třeba nůžky nebo bavlnky cestovaly tisíce kilometrů, když něco podobného, a možná i lepšího, se dá koupit někde blíže. A dokonce tím možná podpoříte nějakou místní firmu nebo tvůrce.
Za promyšlení by stálo klidně i to, jestli si některé věci nemůžete třeba i (nechat) vyrobit. Co třeba vyšívací stojan nebo tašku na rozdělaný projekt?
Já osobně opravdu ráda finančně podpořím i zahraniční tvůrce, kteří si to zaslouží tím, že mě inspirují a dělají skvělou práci. Třeba tím, že si koupím jejich vyšívací vzor digitálně. Ekologii tak udržím na uzdě, a přitom „hlasuju“ svými penězi o tom, koho podpořím v další skvělé práci.
A jednou…. si vytvořím na stěně galerii vyšitou podle návrhů mých oblíbených tvůrců:)
Já sama mám dvě věci, které si chci nechat posílat z ciziny.
Jednou z nich jsou knihy.
Ty, které jsou u nás nedostupné, a většinou vyšly pouze v angličtině. Ale o těch bude některý další článek:)
A tou druhou jsou „vyšívací nálepky“ – lepící transferový papír, na který namalujete design, nalepíte na látku, vyšijete a potom pod vodou rozpustíte.
Je to takové kouzlo, které usnadňuje práci – přenese vzor, dočasně vyztuží a zpevní látku, a pak se prostě rozpustí. Jsem z něj teď docela nadšená.
Je bezvadné jak pro začátečníky, kteří chtějí nabrat zkušenosti ve vyšívání, tak pro ty, kteří už vyšívají déle a chtějí si zpříjemnit ty věci okolo vyšívání – přenášení vzoru, vyztužování látky a konečnou úpravu.
Výborně se hodí hlavně na malé výšivky, třeba pokud nechcete kreslit přímo na látku, nebo si netroufáte sami navrhnout vzhled výšivky.
A pokud vám to pomůže vyspravit okrášlit nějaký kousek, který byste si jinak vyšít moc netroufli….tak je to docela fajn pomoc:)
Přestože to není příliš ekologické, když tyhle věci jedou z daleka, všechno je to o určité uměřenosti.
Je to pak na každém, aby si promyslel, co pro něj má smysl, i když to není úplně ta nejekologičtější varianta, a kde naopak může myslet více na planetu.
4. Využijte zbytky
Víte, jak vám zbydu takové ty „chumlíky“ nití? A někdy i odstřižky kousky látek, když třeba něco šijete nebo upravujete? Tak i ty se dají využít.
Třeba odstřižky z vlny jsou parádní na vycpávání zvířátkových hraček – šitých nebo háčkovaných. (Nebo třeba jehelníčku.)
Tyhle hračky se často plní (umělým) dutým vláknem. Hodí se na to proto, že je lehoučké a měkké. Ale když budete mít třeba hromádku odstřižků z vlněné příze, tak nemusíte plnit umělinou, ale lehkým, hřejivým materiálem, který je navíc přírodní.
Pozor: Bavlna je těžká. Kousky bavlnek budou možná v pohodě, ale hračky plněné bavlněnými odstřižky látek jsou zdraví nebezpečné, Hlavně pokud s nimi vaše děti rády hrají polštářovou bitvu, jako ty moje.
Naplňte s nimi raději třeba …. zarážku na dveře nebo tak něco:)
Nebo si je nechte třeba na různé tvůrčí opravy a záplatování🙂
Nekupujte nažehlovací záplaty, ale vyspravte dětem tepláčky po svém! Návod bude:)
Zbytky bavlnek se dají využít i na různé projekty s dětmi – poznávání barev, cvičení jemné motoriky, lepení, bambulky…
Co napadá vás?
5. Perte ekologicky a šetrně ( a s ohledem na materiál!)
No a taky by se hodilo zmínit, že je fajn prát v ekologických prostředcích, když už šetříme tu přírodu, že?
Tak jo, tak já to sem napíšu.
Perte ekologicky! Zachráníte delfíny!
Ne, teď vážně.
Já jsem o eko-praní začala (po několikaletém koketování) opravdu vážně uvažovat, když jsem zjistila, že nám voda z pračky, myčky atd. nebude odtékat do anonymní trubky, ale že se nám bude (po starém sudetském způsobu) vsakovat do zahrady (pod naším starým sudetským domem).
No a pokud nechci, aby mi zbytky prášku strašily v domácích borůvkách, asi to s tou ekologií budu muset brát vážně.
No a pokud se trochu zamyslíte nad tím, že ta naše planeta je tak trochu jako naše velká zahrada …
…tak si dojděte pro ty mýdlové ořechy, nebo nějakou jinou ekologickou variantu prášku nebo gelu, jo? JO???
Ale zase abyste si nemysleli, tak sem tam jednou za čas to přeperu něčím klasickým, ať vyčistím ty úporné věci, co jinak pryč nedostanu. Ale zase je to o té rovnováze… porovnejte si, co pro vás a vaši rodinu má smysl.
Vyšívané věci potřebují, jak se tradičně říká, jemnou péči a ruční praní. Haha.
Já osobně na tohle nemám příliš čas a snažím se vyšívat tak, aby výšivka přežila všechno. Pokud chcete, aby vaše výšivka byla odolná, dělejte kratší stehy a pečlivě si vybírejte bavlnky, aby se vám barvy nerozpily do látky.
A pokud perete a vyšíváte vlnou nebo na vlnu, bacha na srážení! I proto je fajn vědět, kdo vaše oblečení vyrobil a z čeho, abyste se mohli případně doptat, jak o materiál pečovat.
(Například na stránce www.sijemdetem.cz prodávají naprosto skvělé udržitelné (povětšinou přírodní) látky a u každé uvádějí o kolik procent se na základě jejich zkušeností srazí. Skvělé. Takhle kdyby to šlo zjistit u všeho, že?)
Více o tom, na co si dát při vyšívání na oblečení pozor jsem psala už tady.
6. Pečujte o oblečení s úctou
Nebudeme si nic nalhávat, v dnešní uspěchané době je to boj. Pokud ale máte něco, na čem vám opravdu záleží, tak se vyplatí o to pečovat. Tak vám to totiž bude sloužit o mnoho déle, a bude to taky vypadat o moc lépe.
Takže třeba občas odstranit žmolky, odstranit chloupky po mazlíčcích, zašít malé dírky ve švu, které by se mohly zašít dále párat, ostříhat nitě, které se uvolnily, nebo dokonce zahnout nebo jinak upravit, ať vám to sedí, jak má…
…a tak dále, a tak dále. Však to znáte.
Jsou to přesně ty věci, které vám připomene babička, když k ní přijedete.
„Ukaž, já ti to zašiju.“
„Ty dej mi to, já se na to nemůžu dívat, trochu ti to vyčistím.“
„Počkej, tohle by chtělo zahnout. Máš chvilku?“
Díky, babičko.
Teď už to chápu:)
7. Buďte na sebe i jiné laskaví…
Co? Jak to souvisí s výšivkou? Jak to souvisí s ekologií?
Hodně.
Někdy to vypadá, jako by se svět dělil na eko-teroristy a eko-ignoranty. Jenže tak to vlastně není.
Věřím, že většina z nás jsou opravdoví lidé, kteří chtějí něco změnit, ale v tom denním shonu prostě nemají sílu na všechno.
A tak k sobě buďte hodní, a netrestejte se vnitřně za to, že občas vyperete v „arielu“ , máte doma patery strašně roztomilé nůžky s kočičkama z aliexpresu, nebo že jste si na ten oblíbený angorský svetr našili plastové flitry zlatou polyesterovou nití.
To rozhodně není cílem tohoto článku.
Mým cílem nebylo ani napsat vyčerpávající článek o ekologii. K tomu má daleko nejen tenhle článek, ale (bohužel) i moje znalosti.
Mým cílem bylo ( a je, a vždycky bude!), podporovat to, abychom se dokázali denně vědomě rozhodovat o kapku udržitelněji, a k tomu je fajn mít informace a podněty k přemýšlení. Takže až půjdete příště koupit tričko, prací prášek, objednávat na netu bavlnky nebo cokoliv jiného, abyste se dokázali rozhodnout tak, jak to bude v tu chvíli jak pro vás, tak i pro přírodu v tu chvíli nejlepší.
Někde jsem četla moc krásný citát o bezodpadovém životě – nepotřebujeme jednoho člověka, který nebude tvořit žádný odpad. Potřebujeme miliony lidí, kteří budou tvořit méně odpadu. A tak to platí i pro jiné oblasti ekologie a života.
Zaměřte se na to, co teď zvládnete, a zítra to třeba půjde i jinde.
Tvořte si ty své dny krásné,
Lenes
PS: A co vy? Jak bojujete s ekologií, udržitelností, a tím, jak to všechno stihnout v běžném shonu?
Máte nějaké tipy? Na co jste vyzráli a co vyřešili? Máte nějakou ekologickou „vychytávku“?
Pochlubte se, ať se učíme všichni spolu!:)
Zapomněla jsem na něco, co je při vyšívání a v udržitelné módě důležité pro vás?
Napište mi to:)
Ukazuji světu, jak spojit kreativitu, módu, jedinečnost a udržitelnost.
Zachraňuju oblečení, které si zaslouží druhý život a učím lidi tvořit nové poklady ze starého oblečení tak, aby našli někdy i skrytou tvořivost a duševní odpočinek.
A abychom společně ulehčili naší planetě.
Tvořím originální, jedinečnou ženskou (a dětskou) módu pomocí výšivky, prostřihávání a občas i malování.
Kousky, které tím vznikají, jsou tak jedinečné a udržitelné.