O mně
a
o projektu NEEDLE & HOPE

Ahoj, jsem Lenes

Vždycky jsem byla holka s hlavou v oblacích a rukama v něčem, co se modelovalo, malovalo, šmodrchalo nebo šilo. 

Jenže ačkoliv mě vždycky bavilo vytvářet něco nového,  a raději bych učila celé nové šaty než si zašila utržený knoflík (ne že bych to neuměla, jen mě to nějak „nebralo“. 

Jenže najednou jsem si uvědomila, že těch věcí, které vznikají pod rukama mě a spoustě jiných lidí i firem je moc, pořád víc a víc. Víc než potřebujeme. 

A přitom je na světě tolik věcí, které se dají využít dál a dostat tím šanci žít tak druhý život. 

Ale při té představě, že bych měla opustit tu radost z tvorby a pustit se do nekonečného látání dírkovaných ponožek a prožraných svetrů mi bylo, upřímně, nanic. 

Navíc ta nejistá představa, jak bude vypadat výsledek – nechtěla jsem vypadat jako „Zilvar z chudobince“, který má na každém svršku několik špatně skrývaných záplat a vypadá jako někdo, kdo opravdu nemá na nové ponožky. 

Ale při té představě, že bych měla opustit tu radost z tvorby a pustit se do nekonečného látání dírkovaných ponožek a prožraných svetrů mi bylo, upřímně, nanic. 

Navíc ta nejistá představa, jak bude vypadat výsledek – nechtěla jsem vypadat jako „Zilvar z chudobince“, který má na každém svršku několik špatně skrývaných záplat a vypadá jako někdo, kdo opravdu nemá na nové ponožky. 



Na počátku byl svetr.
S dírou, samozřejmě.

V tu správnou chvíli, přesně tehdy, kdy jsem to potřebovala, přišel svetr, který změnil všechno.

To bylo tak. Některé věci jsou úplně nové docela drahé. Hlavně kvalitní materiály. A tak jsem ve snaze najít nějaký pěkný teplý svetr z angorské vlny narazila na krásný huňatý chlupatý svetr, krásný a krémově bílý, hotový obláček. Byl k mání na jedné online bazarové aplikaci asi za pětikilo. Jupí.

Když přišel, na první pohled jsem byla nadšená. Všechno bylo úžasné …

 … až na jednu vadu. Respektive díru. Asi molí práce. 

Byla na rameni, a jo, BYLA VIDĚT.  

Spíš by bylo lepší napsat ze vůbec nešla přehlédnout.

Co teď?

 

 

Byla jsem pochopitelně zklamaná a požadovala zpět vrácení peněz. Neúspěšně. A kvůli pětistovce se mi navzdory mému právnímu vzdělání na nechtělo podnikat žádné úřední anabáze.

Zkusila jsem tedy svetr zašít. Šít umím, to dám. Ale bohužel, ať jsem to zkousela jak jsem chtěla, ladila barvu niti a drobnost stehu, vždycky to bylo vidět. A z luxusního angorského svetru byl zase Zilvar.

A tak jsem koumala, hledala, přemýšlela a zase koumala, až jsem na to narazila na to, co jsem hledala. Visible mending.

Tisíc a jeden způsob opravy oblečení, které se nesnaží skrýt, kde byla vada. Naopak, překryjí ji tak, že toho vidíte mnohem víc než jen onu „jizvu“ na kráse. Uděláte z toho místa přednost. Skvost. Umělecké dílo….

A tak jsem vzala toho chlupatého bílého Zilvar, tehdy ještě koupený vzor na vyšívání květinového motivu a oprášila to, co jsem se kdysi učila ve školní družině a oční školce. 

Výsledek mě nadchl, a já jsem uviděla to, co jsem neviděla nikdy dřív – tu možnost spojit kreativní vyjádření s textilem, udržitelností a použitím toho, co už na světě je. Toho, co už máme, bez toho abychom museli neustále roztáčet kolečka obrovských textilních firem.

Udělat ze starého zase nové a krásné. Ještě krásnější, originálnější, unikátnější, než jsem kdy mohla tušit.

A tím ze zrodila moje velká láska k refashion – úpravě již existujícího oblečení.

A obnovila jedna stará – k výšivce, kterou jsem milovala už jako dítko v první třídě.

Takže nakonec, když jsem o tom všem přemýšlela trochu déle, než tenhle jeden úzkostný okamžik, (dobře, trvalo mi to trochu.. o hodně déle než okamžik:),  zjistila jsem, že tvorba a využití starého materiálu se nevylučuje, naopak vytváří omamný koktejl toho starého s příběhem a ekologickým nábojem, a toho nového, s tvůrčím rozletem a možností upravit to co už mám tak, aby to bylo „to mé“, naprosto jedinečné. 

Zjistila jsem taky, že oprava nemusí vypadat tak, že se snažíte všemožně skrýt, že někde byla dírka nebo flek. A že z jednoduchého svetru, který u ztratil zářivou barvu nebo se vám prostě omrzel můžete udělat hotový poklad tím, že mu věnujete trochu péče, času a tvořivé energie.

A to je to úžasné místo, kde se spojuje radost z tvorby, ztišení mysli a putování po dálkám až skoro meditativní činnosti při řemeslné výrobě a přetváření všemožných věcí,  udržitelné módy a ekologie, kreativity při vymýšlení jak dát nový život „unavenému“ oblečení, aby vyniklo oblečení i jeho nositel, a moje tak trochu kouzelná, pohádková a květinová, ženská estetika. 

A tam mě najdete, 

pokud budete chtít,…

                           …vždycky.

 

                                                                                      Lenes

Co je projekt
NEEDLE and HOPE?

NEEDLE and HOPE je projekt, který spojuje kreativitu, inspiraci a podporu k větší soběstačnosti a šetrnosti, ekologii a udržitelnost a zároveň podporu lidi v jejich vlastní tvorbě.

Cíle projektu jsou
spolupracovat s kreativními lidmi na tom, abychom snížili zatížení země zbytečným textilním odpadem
podpořili všechny lidi, kteří k tomu mají chuť, aby dokázali vytvářet skvělé věci z použitých kousků oblečení a ukázat jim, že nikdy není pozdě probudit v jejich myslích tvořivost, sílu, talent a šikovnost, který tam vždycky někde byla. U každého:)
- vytvořit komunitu tvůrců, kteří by v rámci projektu vytvářeli originální kusy oblečení z již jednou použitých, přírodních a/nebo udržitelných materiálů a dostávali za tuto tvorbu férovou cenu.